Vampire Storytellers Companion

Za hodně peněz málo muziky

Tuhle knihu jsem si koupil až potom, co jsem přečetl výborný Dark Ages Companion, knihu, ze které lze použít 90% informací a nápadů. Proto jsem čekal od této, názvem podobné knihy, podobnou úroveň. Když konečně přišla do Dračího Doupěte, kde knihy kupuju, tak mě překvapilo, že na svou cenu je velice tenká. Čekal jsem tedy aspoň pořádně zpracované nápady pro hru. Pravdou je téměř úplný opak, použitelných informací je tam jen minimum.

Nechci knize úplně křivdit a tak začnu tím, co na ní považuji za úplně nejlepší. Ke knize je totiž přiložen tzv. Storyteller`s Screen - zástěna z tvrdého papíru, za kterou si Storyteller může skrýt své poznámky. Strana otočená k hráčům obsahuje obrázky z různých Vampire knih. Na opačné straně, kterou vidí Storyteller, jsou ale všemožné tabulky, které může potřebovat. Lze tam najít prakticky všechny tabulky z hlavních pravidel - hody na Humanitu, na Frenzy, tabulka zbraní a průběh souboje, několikaslovný popis každého klanu. Tenhle screen ocení hlavně začínající Storyteller, který pak nemusí prohledávat pravidla - všechno má přímo před očima.

První kapitola se zabývá třemi méně významnými liniemi, se kterými se lze setkat v moderním upířím světě. Jsou to Dcery Disonance, Salubri a Samedi.

Dcery Disonance (Pozor! Dcery Disonance je správný překlad anglického Dauhters of Cacophony, žádné Dcery Kakofonie!) - čistě ženská linie zpěvaček, která dokáže ovládat svůj hlas neuvěřitelným způsobem. Linie se objevila zhruba před dvěma sty lety, možná o něco dříve a nepřidala se ke Kamarille ani k Sabbatu, některé členky ano, ale linie jako taková zůstává neutrální. Ještě před několika lety bylo v linii i několik mužů, ale ty byli členkami z nějakého důvodu nedávno vyvražděni.

Salubri - posledních pár jedinců kdysi mocného klanu. Zhruba před sedmi sty lety byli téměř vybiti Tremery a v současnosti jsou pronásledováni Sabbatem i Kamarillou. Nyní zřejmě zbývá méně než 10 (ne)živých členů. Jsou to léčitelé, většina ostatních upírů je však přesvědčena, že se jedná o infernalisty a diabolisty schopné diablerizovat bez přímého dotyku. Oběťi výborné Tremerské propagandy.

Samedi - hnijící linie nekromantických čarodějů. Všichni příslušníci této linie vypadají jako chodící rozpadající se mrtvoly. Objevily se někdy koncem šestnáctého století a své hlavní sídlo mají v oblasti Haity. Jiné knihy naznačují, že se jedná o jedinou přeživší linii Cappadociánů. Linie má určitě víc než 100 členů, možná i několik set a jako celek stojí mimo Kamarillu i Sabbat. Zdá se, že Samediové nejlépe vycházejí se Stoupenci Setovými.

Speciální Disciplíny, které tyto linie ovládají pak jsou v třetí kapitole. Jsou to Obeah (Salubri), Melpotomee (Dcery Disonance) a Thanatosis (Samedi).

Druhá kapitola rozebírá Druhotné Schopnosti postav (Secondary Abilities), tedy schopnosti, které rozšiřují základní sadu schopností uvedených v základních pravidlech. Z této kapitoly je patrné, že si autoři dali napřed úkol vymyslet co největší množství Druhotných Schopností a pak začali sepisovat všechno, co jim přišlo na mysls. Kromě schopností, které do hry dobře zapadnou (Instruktáž, Znalost Kamarilly, Znalost Sabbatu, Kryptografie, Maškaráda) tak přidali několik zcela přesílených schopností (Intuice, Meditace) a na druhou stranu obrovské množství zbytečných, nebo standardními vlastnosti nahraditelných schopností (Mimikry, Házení, Demolice,...). I když pominu nevyváženost schopností, tak mi vadí i to, že potřebné informace by šlo napsat na pětině prostoru, který jim byl věnován. Tahle část je hrozně ukecaná.

Zbytek knihy, celá třetina, je věnována souboji. Kdo chvíli hrál Vampire, tak mi dá za pravdu, že souboj není nejsilnější součástí této hry. Moc to nevadí, protože tahle hra neleží na soubojovém systému, ale na hraní postav a výborném světě, ve kterém se hra odehrává. Kdo chce hrát souboj, tak hraje jiné hry.

Více než dvacet zbývajících stran této knihy přidává do soubojového systému další složitosti. Nic neupravuje, ani nezjednodušuje, jen zahlcuje dalším kombinacemi. Najdete tu tuny zbraní, neprůstřelných vest a bedny semtexu. Všechny parametry uvedeny trojmo pro různé situace. Divím se, že nepřibalili kalkulačku.

Celkově na mě kniha působí dojmem, že autoři měli úmysl vydat v nějaké knize tři zmíněné existující linie a zároveň měli k dispozici Storyteller`s Screen a tak přemýšleli, čím by naplnili zbytek knihy. Lovili co se dá a výsledek má příchuť dortu, který vařili pejsek a kočička - od všeho něco a výsledek nemá žádnou chuť, naopak po něm spíš bolí břicho a je vám líto vyhozených peněz. Pokud už potřebnou částku máte, kupte si radši clanbook svého oblíbeného klanu, dozvíte se za stejné peníze mnohem víc a mnohem lépe zpracované.

Jediná "kapka", kterou této knize dávám, je za Storyteller`s Screen. Bez něj bych nedal ani tu.

Harald
Hodocení: