Clanbook: Cappadocian

Bádání o Smrti

Tak a máme tady zase jeden clanbook a to tentokrát o Cappadocianech a tudíž samozřejmě pro Dark Ages. Tenhle klan byl pro mě po dlouhou dobu tak trochu tajemstvím a proto jsem docela uvítal možnost tuhle útlou knížku (asi 70 stran) přečíst a recenzovat, s nadějí že se něco dozvím. A nebyl jsem zklamán.

Úvod knihy tvoří (jak je u WW běžné) povídka, která poměrně strašidelně popisuje noc „čerstvého“ upíra. Doporučuji přečíst, dozvíte se ledacos o testováním nových členů klanu, i když o tom ještě později.

Další, bohužel krátká, ale velmi zajímavá, část se zabývá samotným klanem a jeho historií. Dozvíte se hodně o zakladateli klanu, který měl velmi tajemný osud a od nějž pochází přezdívka klanu – Klan Smrt a také posedlost smrtí a všemi jejími tajemstvími. Zpočátku „bezdětný“ Kainita se kdysi rozhodl, že potřebuje spolupracovníky, kteří by mu pomohli vypátrat odpovědi na jeho otázky (asi došel k závěru, že sám to nezvládne) a vlastně proto založil klan, který se až na naprosté výjimky zabývá hledáním odpovědí na otázky týkající se smrti.

Na vývoj klanu, a to někdy i velmi dramatickým způsobem, měla velký vliv vidění, které Cappadocius míval. Po jednom takovém vidění například obsadil klan jeden bezvýznamný klášter na hoře Erciyes a udělal z něj své hlavní sídlo a centrum svého vědění. Následkem jiné vize zase Cappadocius zavřel většinu klanu (asi 12 000 upírů) do podzemí města Kaymakli při takzvané „Hostině pošetilosti“, která měla očistit klan a jen několika málo členům klanu se podařilo uniknout. Zmínky jsou i o vlivu křesťanství na upíry a obráceně, o setkání Cappadocia s andělem, o bezvýsledném bádání v Egyptě a v neposlední řadě o „převrácení“ benátského nekromancera Giovanniho. Poslední zmíněná událost se celé řadě Cappadociánů nelíbila. Jednak tu byly Giovanniho praktiky a činnost, kterou řada upírů považovala za kacířskou a jednak hrála roli závist, že mu bylo umožněno stát se upírem 4. generace, tedy, že dostal potentní krev samotného Cappadocia. Na konec je zde ještě zmíněno postavení klanu v Evropě během 12. století.

Další část se zabývá vlastními praktikami klanu. Narozdíl od některých jiných klanů, si Cappadociáni velmi pečlivě vybírají nové adepty, kteří musí projít určitou ceremonií. Každý nový upír totiž musí strávit celou první noc v osamění, aby měl možnost si vše pečlivě rozmyslet. Zní to docela nevinně, ale není, protože upír je při této příležitosti obvykle pohřben v rakvi a někdy i další mrtvolou. Z tohoto zvyku později vznikl přijímací rituál u Sabbatu. Jsou tu i velmi důležité informace o sídlech (heaven), které používají, o jejich hierarchii a různých frakcích. Cappadociáni jsou hlavně „vědci“, kteří zkoumají otázky života a smrti, což byl možná důvod proč z klanu vznikla nová linie bojovnic Lamia, které jsou využíváni jako strážci krypt a bodyguardi. Dál se dočteme něco o vztazích s duchy (Wraithy), protože při svých studiích smrti se tento klan s nimi setkává a za velmi pěknou a poučnou považuji pasáž o ghoulech a jejich služebnících, které si vytvářejí z mrtvol (takzvané Zombu). A samozřejmě je tu velký prostor věnován rodině Giovanni, která hraje významnou roli v historii nejen klanu, ale i všech upírů.

Ani v této knize nechybí tradiční pohled na vztahy s ostatními klany a dalšími bytostmi, s kterými přichází klan do styku. Najdeme tu nové schopnosti, které se bez výjimky zabývají smrtí a jejím výzkumem, a je tu i zárodek Necromancy, která je doménou Giovanniů.

No a nakonec samozřejmě spousta prima obrázků, nějaký ty „templejty“, dodatky, ve kterých se dozvíme spoustu zajímavého o některých nejvýznamnějších členech klanu a v úplném závěru je ještě dopis zabývající se zničením klanu Cappadociánů a těmi, kdo pravděpodobně přežili. Linie Samedi je například velkým otazníkem, předpokládá se, že se jedná o zbytky klanu, které unikli vyvražďování.

Celkově bych tuto knihu ohodnotil vysoko a jako velice přínosnou, ale abych pravdu řekl, tak jí k dokonalosti zbývalo něco, co se nedá úplně definovat, snad nějaký bonbónek na závěr nebo nějaká naprosto nová, radikální informace, která by zvrátila můj pohled na tenhle klan (i když v tom povídání o Cappadociovi byly takový podivný náznaky) nebo… Těžko říct, možná už sem moc náročný. Ale v každém případě doporučuji.

Kosťa
Hodocení: