Libellus Sanguinis II – Keepers of the World

Znalosti a umění drží svět pohromadě

Libellus Sanguinis II – Keepers of the World patří mezi knihy, které se snaží rozšířit informace o jednotlivých upírských klanech. Možná se mnou budete souhlasit, že popis jednotlivých klanů v základních pravidlech Dark Ages na dvě, respektive na čtyři stránky je zpočátku dostačující. Pokud ale hrajete za nějakou postavu déle a chcete ji hrát dobře, určitě se budete po určité době chtít poohlédnout po nějakých dalších informacích zrovna o tom svém klanu.

Tak tady máte popsány tři klany v době toho pravého středověku. Konkrétně klanu
Toreadorů, zde nazývaný Mistři (Artisans), dále klanu Tremerů, nelichotivě označovaný jako Uchvatitelé (Usurpers) [každý začátek je těžký...] a poslední, i když určitě ne podle důležitosti, Brujahové, ve středověku označovaní za Fanatiky (Zealots). A proč jsou tyhle tři klany pohromadě? Podle autorů všechny spojuje jejich zájem o vzdělání a umění.

Každá ze tří knih začíná krátkým příběhem nebo spíše úryvkem příběhu. Dříve jsem tyhle kapitoly vynechával, protože mi připadaly málo důležité a někdy dokonce trochu nudné. Tyhle úvody však zajímavým a netradičním způsobem popisují tu správnou atmosféru a navozují tu pravou náladu pro tvorbu postavy a hlavně pro hraní.

V první knize se dovíte co dělá klan umělců v době, která je označována za temnou (a ne jenom proto, že právě zapadlo slunce). Osobně mi tato část poopravila názor, že klan Toreadorů je plný svobodomyslných a nezávislých jedinců, které příliš politika a moc s ní spojená nezajímá. Přeci jen jsou to taky jen upíři a tak stará dobrá moc je u mnohých už na druhém místě.

V knize druhé věnované Tremerům jsou nastíněny problémy nového, ale zato ambiciózního klanu, který se nedávno objevil na scéně (ostatně taky byste byli ambiciózní, kdybyste byli zvyklí prakticky vládnout ve světě mágů a očekávali, že se k tomu ještě stanete nesmrtelnými). Jsou tu uvedena jednotlivá sídla klanu rozmístěné v různých částech Evropy a dočtete se něco o výběru a Přijímání nových potomků a taky něco málo o stvořených služebnících – Gargoylách (podle mě velmi málo). Stejně jako mě, vás zde může zaujmout také jedna unikátní Linie tzv. Telyavelových Tremerů a dvě Thaumaturgické cesty.

Třetí kniha ukazuje jací byli Brujahové ve středověku a možná jací, někde v hloubi duše, jsou i dnes (teda jestli se dá mluvit, natož psát, o duši). Přečtete si, proč pořád brečí po Kartágu, o jejich ideálech, touze po celkové dokonalosti fyzické i duševní a o tom co dělali členové klanu v různých částech středověkého světa.

Ve všech třech knihách jsou popsány vztahy toho určitého klanu s ostatními upíry a dalšími supernaturály. Dozvíte se někdy zajímavé a nečekané důvody, proč to mají některé klany mezi sebou dobré a jiné špatné. Pro inspiraci při tvorbě postavy si tu můžete najít u každého klanu několik zajímavých kombinovaných disciplín a taky je tu nějaký ten Merit a Flaw. A na konec tu máme ještě několik archetypů docela zajímavých postav. Podle mého názoru použitelných při tvorbě postavy vlastní nebo pro Storytellera.

V době, kdy jsem četl tuto publikaci poprvé, mi přišly informace zde uváděné jako plně dostačující. Po nějaké době jsem zjistil, že některé věci, které jsou zde zmíněny jakoby jen mimochodem (o Gargoylách jsem se už zmiňoval), by mě zajímaly mnohem víc a nejspíš se po nich budu muset podívat jinde nebo víc zapojit svojí fantazii. Jinak tuto knihu hodnotím velmi dobře a doporučuji především těm, kteří se už nějakou dobu snaží přežít ve středověkých nocích (protože na slunci to fakt už nejde).

Kociš
Hodocení: